Proběhl 22. Mírák
Jako každoročně i letos jsem se těšil na Mírák. S děckama z Třebíče jsme se domlouvali, kdy pojedeme. Konečné rozhodnutí padlo na 11:23 v pátek dopoledne. Je to přece jen pro ty co mají v pátek školu objektivní důvod, proč do ní nejít.
Dále se k nám měli připojit i další děcka z Jihlavy, Ivančic a Moravských Budějovic, takže nás mělo jet něco mírně přes deset na jeden lístek (jednoduše řečeno). Jak to tak bývá, tak vše se mění na poslední chvíli, případně za běhu a nejlépe několikrát. Ani naše cesta nebyla výjimkou. První změnou bylo to, že místo 5 lidí z Jihlavy jeli pouze dva Hořínci. Tak dobře, to by bylo ještě v pohodě. Ale v Brně, kde jsme měli na přestup příjemných -25 minut jsme nenašli Markétu z Ivančic. Tak nás na lístek pro 9 lidí jelo jen 8. Asi, dodnes nevím jestli se našla. Pravděpodobně ne...
Cesta z Brna do Ostravy probíhala podobně jako moje první cesta na Mírák před šesti lety, skoro celou cestu jsme stáli v uličce. Po příjezdu do Ostravy jsme se pozvolna přesunuli do Mariánských Hor. Samozřejmě jako "slušní" adventisté jsme si koupili všichni lístek a dobře jsme udělali. Hned po nástupu do prvního trolejbusu mě kontroloval revizor.
V Mariánkách se netěžila "marijánka", jak by se z názvu dalo očekávat, ale zahajoval se zde Mírák. Takže celkem nic překvapivého. Večer jsem se jel ubytovat do, jak mi opět velela tradice, sboru v Zábřehu. Přibližně kolem půlnoci měl dorazit Honza Vysloužil. Samozřejmě nedorazil a tak jsme si udělali pěkný noční výlet na vlakové nádraží.
V sobotu se zase vstávalo brzy, také by organizátoři už konečně mohli posunout čas zahájení dopoledne alespoň o hodinu později, případně by vůbec nebyl špatný přímý přenos z hlavního sálu do každého sboru. Dopolední i odpolední úvahu měl Marek Škrla. Hlavním mottem Míráku bylo "Držet krok". Dopolední scénka byla pěkná, všem kolem mně se líbila (včetně mně), ale možná ji všichni nepochopili (včetně mě). Prý šlo o pantomimu na jejímž konci se rozdávala voda života. Kázání nebylo o tom, jestli držíme krok s Bohem, ale že on ho drží s námi navzdory našim nedostatkům. Oběd až na frontu byl také jedlý. Odpoledne po nás byly tradičně chtěny peníze, tím ovšem nechci říct, že to bylo špatné. Peníze vždy až na prvním místě.
Večer byl koncert Revelations. Tož začátek vypadal dobře, seděl jsem ve druhé řadě uprostřed, takže zvuk nebyl ani přehnaně hlasitý ani přehnaně tichý a hlavně vyvážený, aby se náhodou jedno ucho nenudilo. Sál měl jistě překročenu kapacitu, což mi bylo ale srdečně jedno - já jsem seděl. Celkový dojem z koncertu - skvělé, sice se mi kdosi snažil namluvit, že se mi to nemá líbit, že je to "neslušné", ale nenechal jsem se přemluvit. Večer nebylo celkem nic zvláštního, skončil jsem nakonec v Zábřežácké čajovně. Nalili do mě nějaké havířské bahno nebo co to bylo. V neděli se šlo do ZOO, byla tam pro nás uchystaná i soutěž. Až na to, že skupina, za kterou jsem soutěžil, asi nějak prošvihla konec - jestli vůbec nějaký byl. Domů jsme odjížděli úderem třetí hodiny odpolední. Cesta zpátky probíhala v klidu, seděli jsme a ani na ten nůž, kterým jsem si mazal chleba, mi nikdo nespadl.
A co celkový pocit z letošního Míráku? Já myslím, že dobré, ne? Těšíte se také na další rok? Já tedy ano, uvidíme co si pro nás organizátoři připraví.
Hlavně, jak byla zase OTOČENA myšlenka, kterou jsem od toho čekal - Loni bylo mottem "Myslíme to upřímně" a místo zamyšlení, jestli to my, věřící, myslíme s vírou v Boha poctivě, bylo zamyšlení o tom, jestli to s námi lidmi myslí poctivě Bůh... A myslí 
Letos to samý - Ne jestli my držíme navzdory krušné době krok raději s Bohem než světem, ale jestli ho drží Bůh navzdory našemu hříchu s námi... A drží Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář.
Prosím přihlašte se nebo se zaregistrujte.
Powered by AkoComment 2.0!
Aktualizováno ( Čtvrtek, 19 říjen 2006 )