Tábor Mladí pro mladé 2007

Autor: Tomáš Skoumal Pátek, 07 září 2007
Předposlední týden v srpnu probíhal blízko Pohořelic blízko Otrokovic blízko Zlína, třetí největší vesnice na mapě napravo do Brna, to celé blízko Brna tábor. Pořádala jej organizace M2M o.s., která se zabývá realizací podobných zážitkových programů pro mladé. Já, a myslím, že nejen já, jsem informace o tomto táboře získal od Zdeňka Novotného, za což bych mu měl vlastně poděkovat. Prý, že to bude něco super a ať určitě jedu. Tož, já jsem tedy také jel, abych mu udělal radost. A dobře jsem udělal.

Tábor začínal, pro mě celkem atypicky, v pondělí. Do Otrokovic jsme jeli autobusem. Mimochodem narazili jsme na rozpor mezi jízdním řádem a přístrojem a hlavou pana řidiče, jehož jméno jsem si v té rychlosti nestihl poznamenat. Dle řádu jsme měli vystupovat na zastávce Otrokovice. Dle jízdenky a následného „zdrbání“ od pana řidiče na zastávce Nenačovice. No aspoň náš výstup z autobusu nebyl nudný, což potvrdil místní lid, který se za námi hned seběhl. Jali jsme se tedy vytahovati zrcátka, ozdobné předměty a bonbóny a naklonili si těmito dary místní obyvatelstvo. Zmíněné obyvatelstvo nám bylo zavázáno a tak nám poradilo, jak se dostaneme na nádraží, kde nás měla čekat „kontaktní osoba M2M“. byl zde sice jistý rozpor mezi tím, co jedna místní vtipná postavička tvrdila a co ukazovala rukou, nuž dali jsme se do pochodu vstříc světlým zítřkům. Nádraží jsme našli bez problémů, „kontaktní osobu“ jsme poznali lehce a tak jsme čekali na závodní vozy, které pro nás měly dorazit. Jaké bylo mé zklamání, když nedorazily závodní vozy, ale vozy místního závodu. Auto, ve kterém jsem seděl na nejbezpečnějším sedadle, řídil Skuby. Do tábora jsme po klidné jízdě dorazili v pořádku. Tábor začal jak jinak registrací a vybíráním bakšiše. Po formalitách následovalo něco úžasného. Ano, byl to oběd. Vegetariáni měli smažený sýr, ostatní se museli spokojit s tím co dostali. Toto jídlo, a odvážil bych se, že ne jen toto jídlo, bylo naprosto geniální. Paní kuchařka uměla vařit. Po obědě bylo zahájení a hned jsme byli vhozeni do táborového víru.
Denní harmonogram by se dal charakterizovat takto: Ráno byl velice příjemný budíček kolem osmé hodiny ranní. Poté snídaně. V devět hodin bylo v hlavním sále téma dne, svačina, poté skupinky, oběd, „šlofik“, společný program, svačina, workshopy, večeře, skupinka, večerní zamyšlení nebo zpívánky a konečně večerníček. Večerka byla v jedenáct.
Z témat dne mně zaujaly nejvíce neverbální komunikace a sekty od Jaroslava Hynka. Ty byly obzvláště zajímavé a byl jsem rád, že jsem si vybral i jeho workshop. Z dalších workshopů jsem si vybral zábavnou matematiku, jak se naučit říkat ne (pochybuji, že bych to už uměl :) ). Kromě těchto i některé další, ale vzhledem k tomu, že mi ihned nevytanuly na mysli, nepovažuji je za natolik přínosné, abych je jmenoval. Tím samozřejmě vedoucí těchto, prozíravě nejmenovaných workshopů, nechci hanět.
Odpoledne probíhala většinou společná táborová hra. V úterní hře se účastníci rozdělili do skupin po sedmi lidech a navštěvovali jednotlivá stanoviště. Po získání jistého počtu bodů obdrželi klíč a následně rozluštili hlavolam. Další hra byla například na piráty a obchodníky.
Co se týče večerního zamyšlení a zpívánek, nejsem si jist, zda-li zrovna já jsem osoba natolik kompetentní, aby se k tomuto mohla jakkoli vyjádřit. Možná jediné co bych mohl dodat: Mohlo to být přínosné. A konečně se dostávám k večerníčkům. Velice dobře zpracované, ale nepřinesly mi nic nového. Na druhou stranu je pravda, že možná ani neměly přinést nic nového.
Nyní se dostávám k popisu skupinek. Byl jsem přidělen do skupinky Skubyho. Po dlouhém přemítání jsme si dali jméno Tam-tam-ti. Bylo nás devět, samé holky až na dva kluky. Na skupince se zpočátku dělaly zejména různé seznamovací hry. Po nějaké době jsme se více seznámili a už se přikročilo k náročnějším aktivitám. Nevím jaké byly skupinky ostatních, ta moje myslím byla skvělá. Vedoucí sypal aktivity z rukávu jednu za druhou. U diskusní aktivity, kdy šlo o to rozsoudit činy pěti lidí, jsme bouřlivě debatovali hodinu a i po skončení debaty, kdykoli přišla na tuto hru řeč, se diskuze obnovila. Z dalších aktivit bych jmenoval osadníky, krabičky, tahání otázek, navigování kamaráda se zavázanýma očima, špatné a dobré vlastnosti a další.
Sobotou celý tábor vrcholil. Dopoledne byly dva workshopy, jedním z nich byla bohoslužba. Odpoledne bylo věnováno pro nachystání příspěvku na večerní program. Každá skupinka měla vymyslet něco pro druhé. Celý den jsme se nemohli shodnout, už to vypadalo, že nebudeme mít nic. Nakonec jsme, ale něco dali dohromady. O příspěvcích všech skupin si lépe uděláte obrázek z fotek.
Co říci závěrem? Tábor byl skvělý. Ač je to velice silné slovo, já se jej nebojím použít. Program byl kvalitně připraven. Vedoucí se jistě potýkali s komplikacemi, ale na mně, jakožto účastníka tábor, vše působilo, že to klape. Pokud bych se odvážil srovnávat se Slovenským kongresem konaným minulý rok (toto srovnání nepramení jen ze mě), tábor Mladí pro mladé je úplně někde jinde. A to jinde znamená, že je o třídu výše. Jak co se týče kvalitou zpracování, tak i dojmem a přínosem, který na mně zanechal. Je dobré, že tento tábor má i potáborovku, takže mám na co se těšit. Doporučuji a děkuji těm, kdo mně pozvali.

 Fotky:

http://mladez-vysociny.net/gallery/index.php?cat=28

http://m2m.cz/gallery.php?akce=galeria&gallery_id=50

http://m2m.cz/gallery.php?akce=galeria&gallery_id=49 

Komentáře

Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář.
Prosím přihlašte se nebo se zaregistrujte.

Powered by AkoComment 2.0! 

Aktualizováno ( Úterý, 18 září 2007 )