Odkazy, doplňující poznámky

Autor: Petr Jelínek Pondělí, 13 únor 2006
Omlouvám se, že odkazy ještě nejsou kompletní, ale pracuji na tom a postupně je budu doplňovat....
Prozatím tedy alespoň přehled zdrojů:



Bible


Český ekumenický překlad (ČEP), podle vydání z r. 1985

Bible kralická (BK), podle vydání z r. 1613




Odborná literatura


Vznik knihy Genesis
- P. J. Wiseman
Podtitul: První kniha Bible očima archeologa
Vydavatelství JAMI, Havířov (rok uveden není, ale předmluva je z r. 1993), 113 s.
Originál: Anglie, 1936, toto je překlad ze 4. německého vydání (1987)

Na počátku byl Sumer - Vojtěch Zamarovský
Mladá fronta, Praha 1966, 1. vydání, 304 s.

Ze světa Starého zákona - Miloš Bič
Kalich, Praha 1989, 1. vydání
Dvoudílný; díl 2. - 797 s.
Pozn. k autorovi: M. Bič studoval akkadský klínopis a semitské jazyky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, dále teologii v Praze, Marburgu a Montpellier. Během války byl vězněn za účast na protinacistickém odboji, poté přednášel na mnoha univerzitách a kongresech, sloužil i jako farář. Byl vedoucí skupiny, která z hebrejštiny a aramejštiny od r. 1961 do r. 1984 pořizovala překlad Starého zákona pro Český ekumenický překlad Bible.

Starý zákon mluví - Samuel J. Schultz
Podtitul: Přehled Starozákonních dějin a literatury
BEE International, Vienna, Austria, 1991 (3. vydání), 380 s.
Original title: The Old Testament Speaks by Samuel J. Schultz
by permission Harper and Row Publishers, Inc., New York, 1980 (3. vydání)

Úvod do Písma svatého Starého zákona - ThLic. Dominik Duka OP
Pro Kazatelské středisko Československé provincie Řádu bratří kazatelů vydalo Editio Sti. AEgidii v.o.s.; Praha 1992; druhé, rozšířené vydání, 177 s.
Pozn. k autorovi: D. Duka studoval teologii a měl problémy s komunistickým režimem, byl kvůli němu i ve vězení (1981-1982).

Cesty k pramenům - W.F. Albright, J. Steinmann, K. Schubert
Podtitul: Biblická archeologie a literární kritika
Vyšehrad, Praha 1971, 228 s.
Pozn.: Text knihy má 3 hlavní části - Poznatky staroorientální archeologie (Albright), Literární a historická kritika biblických textů (Steinmann), Problém historického výkladu (Schubert).

Příběhy ze starověké Palestiny - ThDr. Hans Bardtke
Podtitul: Tradice, archeologie, dějiny
Vyšehrad, Praha 1990, 300 s.
Pozn. k autorovi: H. Bardtke (1906 – 1975) studoval staroorientální jazyky, dějiny starověku a teologii na Univerzitě v Berlíně, Giessenu a Hamburku. Byl profesor starozákonní vědy na teologické fakultě Univerzity Karla Marxe v Lipsku. Absolvoval studijní cesty do Palestiny, Jordánska, Izraele, Libanonu, Syrie, Egypta, Řecka. Měl podíl na zpracování a vydání Svitků od Mrtvého moře. Autor více knih z oblasti archeologie, historie.

Palestina - Miloš Bič
Podtitul: Od pravěku ke křesťanství
Díl 3. (poslední) – Řeč a písemnosti
vydala: Husova československá evangelická fakulta bohoslovecká, Praha  1950, 464 s. (pouze tento díl)
Pozn. k autorovi: M. Bič studoval akkadský klínopis a semitské jazyky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, dále teologii v Praze, Marburgu a Montpellier. Během války byl vězněn za účast na protinacistickém odboji, poté přednášel na mnoha univerzitách a kongresech, sloužil i jako farář. Byl vedoucí skupiny, která z hebrejštiny a aramejštiny od r. 1961 do r. 1984 pořizovala překlad Starého zákona pro Český ekumenický překlad Bible.

Radostná zvěst Nového zákona - Jan Merell
Česká katolická charita, Praha 1973, 150 s.
Pozn. k autorovi: J. Merell absolvoval teologická studia v Praze, Římě a Sorbonně; kněz; konec války strávil v koncentračních táborech v Terezíně a Dachau; napsal řadu odborných knih, studií a vysokoškolských skript; profesor na bohoslovecké fakultě Karlovy Univerzity a také na Cyrilo-metodějské  bohoslovecké fakultě v Praze - Litoměřicích, kde určitou dobu působil i jako děkan; jako teologický poradce našich biskupů se zúčastnil II. vatikánského koncilu; atd.

O Novém zákoně - Merrill C. Tenney
Přeložil: R. Vysoký
376 stran
Pozn. k autorovi: M. C. Tenney byl mj. i děkanem biblické školy.

Úvod do četby Nového zákona - Dr. Jan Merell
Česká katolická charita, Praha 1952, 2. vydání, 271 s.

Historie Bible - Vladimír Čapek
Vydal Advent, vydavatelství a nakladatelství křesťanské literatury, Praha 1990. Třetí upravené vydání, 127 s.
Pozn. k autorovi: V. Čapek (1902 - 1981) studoval práva a bohosloví u nás i v cizině, získal mj. čestný doktorát teologie, v Českobratrské církvi evangelické měl více funkcí včetně faráře atd.

Literární a teologický úvod do Nového zákona - Prof. ThDr. Petr Pokorný, DrSc.
Vyšehrad, Praha 1993, 333 s.
Pozn. k autorovi: P. Pokorný je náš přední znalec novozákonní teologie, jeho díla vyšla i v Německu, Švýcarsku, Velké Británii a USA. Spolupracoval (1961 - 1977) na vytvoření překladu Nového zákona z řečtiny pro Český ekumenický překlad Bible. Byl předsedou Evropského vědeckého fóra pro překlady Bible a na období let 1994 - 1995 byl zvolen prezidentem světové vědecké organizace pro studium Nového zákona - Studiorum Novi Testamenti Societas.

Věrohodnost Nového zákona - F.F. Bruce
Podtitul: Můžeme důvěřovat spisům Nového zákona?
Návrat, Praha 1992, 87 s.
Pozn. k autorovi: F.F. Bruce byl profesorem biblické kritiky a exegeze na univerzitě v Manchesteru.




Slovníky


Nový biblický slovník - kolektiv autorů
Návrat domů, Praha 1996, 1. vydání, 1243 str.
Přeloženo z anglického originálu New Bible Dictionary vydaného Inter-Varsity Press, Leicester, England

Slovník antické kultury - sestavili pracovníci Antické knihovny
Svoboda, Praha 1974, 717 stran formátu A4

Biblický slovník - Adolf Novotný
Vydala nakladatelství Kalich a Česká biblická společnost, Praha 1992, 3. vydání
Dvoudílný, cca 1399 str. (plus obrazové přílohy, mapy, tabulky...)




Ostatní literatura


Bůh na lavici obžalovaných - C. S. Lewis
Návrat domů, Praha 1997, 1. vydání, 99 str.
Pozn. k autorovi: C. S. Lewis (1898 - 1963) byl profesorem středověké a renesanční literarury na univerzitě v Cambridge.

Jak se nezbláznit - Pavel Kábrt
Michael S.A., Frýdek - Místek 2004, 292 s.
Pozn.: Tato kniha je dostupná i na internetu.

V Božím podzemí - Richard Wurmbrand
Stefanos, Jindřichův Hradec 1997, 219 s.

Touha věků
- Ellen Gould Whiteová
Advent-Orion, Praha 2002, 2. vydání, 559 s.

Hovory s Biblí - sborník statí 18 autorů uspořádal Miloš Šourek
Podtitul: Za poznáním Knihy knih a jejího významu
Vydala synodní rada Českobratrské církve evangelické prostřednictvím vydavatelství Kalich v Evangelickém nakladatelství, 1991, na základě usnesení 24. synodu (z. r. 1985), 1. vydání, 316 s.




Další vhodná literatura


Více než tesař - Josh McDowell
Nový život, Praha 2000 aj.

Šifra mistra Leonarda rozluštěna - Grenville Kent, Philip Rodionoff
Advent-Orion, Praha 2006


Všechny 4 (resp. 3) výše uvedené odkazy na internet jsou umístěné i mezi odkazy na těchto stránkách.



Několik zdrojů informací pro tyto články je i neknižního charakteru, např. internet apod. V každém takovém případě bude konkrétní odkaz podán extra, nezávisle na předešlém seznamu knih.




A teď alespoň nějaké přímé odkazy, které už jsem stihl vytvořit :-))


Původ knihy Genesis

Naprostá většina poznatků uvedených v tomto článku je citována z díla Vznik knihy Genesis (časem snad rozepíši podrobněji), kde je i celá řada dalších poznatků, které rovněž svědčí pro pravdivost jejího pohledu a tedy i pohledu tohoto článku. Někdo by ovšem mohl oprávněně namítat, že originál knihy není zrovna nejmladší (1936), a proto už její názor může být dávno překonaný... Nechám promluvit ji samotnou (část předmluvy k českému vydání ze str. 3):

"Předloženou knihu napsal anglický archeolog, který důvěrně znal svět, ve kterém žily biblické osobnosti (kniha je plná vět tohoto typu: Byl jsem přítomen, když byl odkryt nejstarší nápis, jaký byl kdy nalezen, str. 27; Často jsem měl příležitost být při odkrytí nálezů, které je možno považovat za důkazy pro přesnost biblických výpovědí a mohl jsem je na místě porovnat s textem prvních kapitol Bible, str. 20; Sám vlastním nějaké klínopisné tabulky ... apod.).
Český překlad byl pořízen z němčiny, protože německé vydání bylo oproti původnímu doplněno. Všechny odchylky německého překladu od originálu byly konzultovány s autorovým synem, panem D. J. Wisemanem, který pracuje jako archeolog v Britském muzeu v Londýně. Některé dokonce vznikly na jeho návrh.
Informovaný čtenář pozná podle citovaných autorů, že kniha byla napsána už před řadou let. Také některé archeologické poznatky už nejsou zcela nové. Její výpovědi o vzniku knihy Genesis tím ale nejsou ani v nejmenším dotčeny a mají i dnes (tedy 1993) svou platnost."

Nyní konkrétní odkazy k tomuto článku:

(1)   Pokud by někdo odmítal historičnost a pravdivost starozákonních zpráv třeba jen o Adamovi s Evou, Kainovi s Ábelem a potopě světa za Noeho, dostal by se do vážného konfliktu s celým Novým zákonem, protože ten se na tyto události mnohokrát odvolává jako na jisté pravdy - Adam a Eva: Mt 19,4; Mk 10,6; L 3,38; Ř 5,14-15.17; 1 K 15,22.45; 2 K 11,3; 1 Tm 2,13.14; Ju 14; Kain a Ábel: Mt 23,35; L 11,51; Žd 11,4 a 12,24; 1 J 3,12; Ju 11; Noe a potopa světa: Mt 24,37-39; L 3,36 a 17,26-27; Žd 11,7; 1 P 3,20; 2 P 2,5 a 3,6. Kdyby tyto příběhy byly jen smyšlené, nepravdivé mýty, pak by autoři citovaných novozákonních knih nebyly důvěryhodní a veškerým jejich novozákonním spisům bychom museli přestat věřit! Vzhledem k tomu, že zde, na tomto seznamu pochybných knih Nového zákona, je z Janova díla jeho 1. epištola, museli bychom z Bible vyřadit všechny jeho knihy. Tedy tři epištoly, evangelium i Zjevení! Toto proveďte se všemi podezřelými autory knih Nového zákona a ze 27 z nich vám zbude pouze jedna - čtyřstránkový list Jakubův… Ještě je to Nový zákon?! Nemyslete si však, že by stálo příliš námahy dokázat vyřadit i tuto epištolu. Z Genesis jsme přece v Novém zákoně řešili přítomnost pouze 5 neexistujících postav… A nesmíme zapomenout ani na proškrtání knih Starého zákona, protože ty se na Genesis odvolávají také! Potvrzení a uznání pravdivosti výpovědí této starozákonní knihy je tedy pro křesťanství nesmírně důležité a hraje naprosto zásadní roli!

(2)   Nejde jen o proškrtání biblických knih (viz odkaz 1), ale i o Boží spravedlnost a Jeho dobré úmysly s námi. Pokud by nějaký věřící odmítal biblický popis stvoření a přijímal evoluční teorii (pod tímto označením i pojmem evoluce je zde chápána makroevoluce), naráží na naprosto zásadní problém. Už miliony let před příchodem, stvořením, vyvinutím člověka, nebo jak to kdo chápe, by na naší planetě vládla smrt! Živočichové by se navzájem požírali, umírali by na nemoci, stáří i přírodní katastrofy, trpěli by hlady a celkově řečeno, krev by tekla proudem. Neznamenalo by to nic jiného, než že by Bůh postavil člověka na planetu, kde by už dávno vládl hřích! Násilí i smrt by byly na denním pořádku a člověk by si nemohl vybrat, jestli zhřeší nebo ne. Jednak by měl hřích v sobě už od svých předků, po celou dlouhou minulost krvelačných, hříšných a umírajících, a jednak by hřích byl všude kolem. Ovšem podle zprávy z Genesis (i Nového zákona, např. Ř 5,12-19) to byl PRÁVĚ člověk, kdo na naši planetu pustil hřích a smrt tím, že dal přednost satanu před Bohem. Podle teistické evoluce by to muselo být tak, že Bůh na naší planetě stvořil zlo jako její přirozenou součást a chudáka člověka pak postavil NE do bezhříšného a krásného ráje, ale rovnou do války o přežití!! Teistická evoluce říká, že jsme si nemohli vybrat mezi Bohem a zlem, Bůh to za nás udělal sám. Zlo nám prostě vnutil, dal nám hřích… Dost si to protiřečí s biblickými výpověďmi o tom, že Bůh je láska (1 J 4,8), že je spravedlivý, milosrdný, že nás miluje, je k nám férový, že nemá rád zlo, nenávidí hřích a není za něj ani za fenomén "smrt" zodpovědný! Pokud by Bůh tvořil evolucí, byl by původcem zla a veškerého hříchu On sám a k nám by nebyl spravedlivý, když by nás do tak nepříjemného prostředí postavil a očekával, že nezhřešíme a budeme ho oddaně milovat!! A jaké opodstatnění by pak měly Ježíšovy i všechny další novozákonní výroky o tom, že Kristus přišel zemřít za naše hříchy, když by to byly především hříchy Boží?! Málokterá teorie, ať už řeší jakýkoli problém, ne jen původ člověka, je tak dokonalý ukázkový případ pravého opaku křesťanství!! Je obrovská chyba a neskutečný paradox, že se dnes spousta lidí bláhově snaží dvě tak zcela protichůdné teorie, jako je křesťanství a evoluce, spojit… Pokud existuje Bůh, tak buď stvořil život tak rychle, jak to popisuje Bible, a pak je LÁSKA a upřímně touží po našem spasení, nebo tvořil evolucí, a pak je zodpovědný za zlo, smrt i všechny naše hříchy a s Biblí, Kristem, ani křesťanstvím nemá NIC společného!!

(3)   Mluvíme o historii dobře známé a bezpečně zjištěné pomocí archeologie. Zde neřešíme žádné zpochybnitelné nadstavby především evolučních biologů a geologů. Navíc je víc než zřejmé, že tyto stránky jsou provozovány zastánci teorie stvoření, nebo chcete-li, inteligentního designu.

(4)   Velmi pozoruhodná je skutečnost, že vyprávění o dávné celosvětové potopě není přítomno pouze v Bibli a eposu o Gilgamešovi, o kterém to už bylo napsáno výše, ale u MNOHA starých národů a kmenů, nejen u Izraelitů a Sumerů. Např. u domorodců v Súdánu, Austrálii, Vietnamu, Grónsku, na Havajských ostrovech, u mongolských Tatarů, Číňanů, Chaldeů, Babylóňanů, Skandinávců, u starých Indů, Egypťanů i Mexičanů. Součástí svého kulturního dědictví ji mají i domorodí obyvatelé severní Sibiře, Batakové na Sumatře, Jámanové v Ohňové zemi, Aztékové, Peruánci, také Navahové, Čejeni, Choctawové a jiné severoamerické indiánské kmeny, dokonce i Eskymáci a desítky dalších civilizací. Jak je vidět, tradice o potopě se ze starověku dochovala na všech šesti osídlených kontinentech a u mnoha ostrovských národů. Co jiného toho může být příčinou, než že jde o vzpomínky na skutečnou událost, při které téměř vyhynulo lidstvo? Je zcela přirozené, že se tak otřesný zážitek vryje hluboko do myslí lidí, kteří o něm budou ústně i písemně svědčit všem dalším pokolením a tak jej přenášet z generace na generaci a šířit po celém světě... A proč ne celosvětový požár, dravé šelmy, válka nebo mor? Proč zrovna voda? Tolik katastrof by mohlo postihnout lidstvo, ale všude se píše zrovna o potopě… Žádná ptačí chřipka, střet civilizací nebo obří asteroid! Tolik různých  pohrom by mohlo být dochováno ve všech kulturách, co jich jen kdy existovalo, ale všechny svědčí o stejné - o potopě světa!!

Navíc všechny tyto tradice mají některé společné prvky: Potopa přišla jako důsledek hněvu bohů kvůli zkaženosti lidí. Tvorstvo bylo předem varováno, ale zachráněn byl pouze jeden spravedlivý muž se svou rodinou, který jako jediný dbal na rady bohů. V postavené lodi byla zachráněna i zvířata. Koráb po potopě spočinul na hoře a potomci zachráněné rodiny opět zalidnili zemi. Všechny tyto údaje se nápadně shodují s biblickou zprávou o potopě, která je ovšem naprosto bezkonkurenčně nejpodrobnější a také prosta všech podřadných polyteistických prvků. Biblické podání je nejkompletnější i nejčistší. A jak poukazuji, podepřené nejméně desítkami podobných vzpomínek u jiných národů z celé planety, které mezi sebou nebo se Starým zákonem mnohdy rozhodně nemohly přijít do styku a tak se navzájem ovlivnit... Neexistuje žádná jiná událost, která by byla obsažena v tradici tolika národů, jako potopa světa! A ještě navíc shodně v tolika detailech!

Takové množství nezávislých, velmi podobných popisů téže katastrofické události naprosto vylučuje, aby šlo o záležitost fiktivní a nereálnou. Ke globální potopě dojít muselo! V tolika starých „mýtech“ se přece nedochovají vzpomínky na nějaká obyčejná lokální neštěstí, navíc jedno stejné jako druhé! Zvláště, když podle nich šlo o zásah bohů, který měl přežít pouze nepatrný počet lidí z celé země, je evidentní, že muselo jít o rozsáhlou katastrofu. A hlavně, kdyby tzv. „potopy“ měly postupně postihnout jen nějaká omezená území, proč v žádné té dávné vzpomínce bohové spravedlivému muži neradí, ať se  prostě  přestěhuje jinam?! Na co pokaždé to divadlo s obří lodí a naháněním zvířat z celé planety, když by VŽDY úplně stačilo někam utéct a o zvířata se vůbec nestarat?! Také je jisté, že by pak všechny tyto záplavy přežilo lidí velmi mnoho, ale to všechny starověké zprávy o potopě vylučují! Proč si to všechny jmenované národy i mnohé další pamatují právě takto? …Ve všech případech bohové nařizují postavit loď, protože přesně tak to Bůh tenkrát požadoval! Kvůli GLOBÁLNÍ, CELOSVĚTOVÉ hrozbě totožné s biblickou potopou, která došla svému naplnění.

Tyto literární údaje i mnohá přírodovědecká fakta podporující teorii potopy lze nalézt např. v knihách:

Tajemství potopy
– Ing. Blahoslav Balcar
Nový život, Praha 1991, 249 s.
Téma „národy a vzpomínky na potopu“ je na str. 132-133 (kap. 4.1) a 164-165 (kap. 5.1).

Darwinův omyl
– Hans-Joachim Zillmer
Podtitul: „Archeologické vykopávky dokazují: Lidé a dinosauři žili ve stejné době“
Euromedia Group, k. s., Praha 2001, 206 s.
Téma „národy a vzpomínky na potopu“ je na str. 121-125, 136 a dalších.
Pozn. k nakladatelství: Euromedia Group v poslední době proslula především díky sérii encyklopedií Země, Zvíře, Člověk.
Pozn. k autorovi: H. J. Zillmer je nezávislý poradce v oboru stavebního inženýrství, přes 30 let se zabývá rozličnými kontroverzními nálezy a vědeckými rozpory, aktivně se podílel na archeologických vykopávkách a je autor dalších publikací.
Pozn. ke knize: Pokud se setkáte s názorem, že jde o dílo pseudovědecké, bude to mít nejspíš 2 hlavní příčiny – 1) Nesouhlasí-li fakta s teorií, je třeba se jich zbavit (platný Murphyho zákon, který ze hry vyřadí skutečnosti neladící se zažitým názorem); 2) Autorovy nestandardní poznámky o mimozemšťanech a záhadné Atlantidě k tomu také napomáhají, pak jsou ovšem ze stolu smeteny spolu s těmito autorovými subjektivními závěry i jistá fakta, pro evolucionisty dosti nepohodlná. - Pokud se s takovýmto „onálepkováním“ knihy nesetkáte, je vše v pořádku ;-)

Jak se nezbláznit
– Pavel Kábrt (viz výše, v seznamu „Ostatní literatury“)
Téma „národy a vzpomínky na potopu“ je na str. 83-84.

Vznik knihy Genesis
– P. J. Wiseman (viz výše, v seznamu odborné literatury)
Srovnáním biblické potopy s eposem o Gilgamešovi se zabývají str. 98-100 (kap. 14).
Pozn.: Tato kniha neobsahuje přírodovědecká fakta, ale „jen“ poznatky věd humanitních.

(5)  Další vybraná místa v Novém zákoně, ze kterých na autorství Mojžíšových knih vyplývá stejný názor: Gn - Ř 4,1-3; 1 K 15,45; L 17,26-29; Ex až Dt - Mk 12,19.26 a 7,10; J 8,5 a 7,23; L 20,28.37 a 2,22-23; ad.


Kniha i historická

(1)   Novozákonní město Azót je identické se starozákonním městem Ašdód, jde pouze o jiný (avšak přesto podobný) název.



(1)   Na stáří knihy Jób je více názorů, uvedených 2800 let vychází z průměrů mně dostupných datací, jde tedy pouze o velmi přibližný časový údaj.

(2)   Nulová hmotnost gravitonů by je činila lehčími než fotony elektromagnetického záření, které samotné určitou hmotnost mají - přibližně 10-63 kg - běžně se o tom nemluví a jejich nepatrná hmotnost se zaokrouhluje na nulu, ale je to tak... Jsou tedy gravitony jedinou nehmotnou částicí ve vesmíru?

(3)   Bible není přírodovědecká příručka a prioritně ani učebnice dějepisu, ale návod na nejkrásnější a nejzodpovědnější cestu životem až do života věčného. Ve věcech kvantové vědy apod. Bůh neměl zapotřebí vzdělávat starověký Izrael, protože k vykoupení z hříchu jsou pochopitelně zapotřebí přednostně jiné věci. Ovšem, aby snad někdo Boha neosočil z neznalosti přírodních zákonů třeba i kvůli tomuto odstavci, je zde odkaz číslo 3 a na rovinu píši, že Bůh je zná :-) Vždyť to byl On, kdo je tak stvořil... (tedy podle Bible a křesťanské víry) Jen neuznal za potřebné toho nechat zapsat do Bible víc, než v ní je zapsáno je!

(4)   Předchozích přibližně 6 řádků je staženo z internetové adresy sboru CASD Vojkovice - pozměněné pro účely těchto stránek.

(5)   Fp 4,5; Mt 5,44 a Př 25,21



(1)   Základem kanonizovaného textu Starého zákona byla Septuaginta pořízená ve 3. - 2. st. př. Kr. z jiných, dnes neznámých zdrojů, nikoli z Kumránských svitků - podrobněji (pouze minimálně) viz článek Zoufalí vrstevníci Bible.

(2)   Veškeré informace o Svitcích od Mrtvého moře jsou ve více knihách uvedených na seznamu odborné literatury, především však Ze světa Starého zákona, 2. díl, str. 644-654,663.


"Těžká" matematika

(1)   Předešlý úryvek tohoto odstavce je mírně obměněný text ze 3. strany článku Od projektu k projektantovi od amerického chemika Charlese Thaxtona, který byl volně k rozebrání po panelové diskuzi k vědecké konferenci Darwin and Design uskutečněné dne 22.10. 2005 v Kongresovém centru Praha, na které byl Ch. Thaxton jedním z hlavních řečníků.



(1)   Tím se Homérovi ani jeho dílům nijak nevysmívám a nesnižuji jejich umělecký význam, byla by chyba to tak chápat. Ovšem, i když už jsem zaregistroval pochybnosti o jeho autorství těchto eposů a dokonce i o samotné jeho existenci, nebylo to ani zdaleka tolikrát, jako s pochybnostmi o Bibli a jejích pisatelích. A to i přesto, že s prokazatelností a ověřitelností Bible se žádné případné Homérovo ani jiné starověké dílo nedá srovnávat! Svatá kniha křesťanů je neohrožený vítěz :-) Viz dále v tomto článku.


Kdo je ta cesta, pravda i život?

(1) větší část těchto myšlenek a poznatků je z knihy Bůh na lavici obžalovaných, str. 70-73
(2) Cesty k pramenům, str. 104
(3) upravený text z knihy Jak se nezbláznit, str. 285
(4) myšlenka z knihy Jak se nezbláznit, str. 50
(5) upravený text z knihy V Božím podzemí, str. 59
(6) Gándhího odpověď je v knize Hovory s Biblí, str. 314
Aktualizováno ( Středa, 30 leden 2008 )