Důkazy ze záznamů

Důkazem ohromného rozšíření písma z období biblických patriarchů i před nimi jsou desetitisíce tabulek popsaných klínovým písmem, z nichž nemalou část tvoří skutečné dopisy obyčejným, historicky naprosto bezvýznamným lidem od jejich přátel a příbuzných. Např. žena píše svému manželovi, který je na obchodní cestě, a sdě­luje mu, že se dětem vede dobře. Současně žádá o radu v úplně běžné otázce. V jiném dopise píše syn otci, že ho jistý člověk smrtelně urazil. Rád by mu oplatil stejnou mincí, ale dřív by chtěl slyšet otcovo mínění. Jiný syn naléhá, aby otec už konečně poslal slíbené peníze. Své naléhání podtrhává nestydatou nabídkou, že se potom za otce zase začne modlit, atd. Všechny tyto momenty dokazují dobře rozvinutý informační systém, kde poštovní spojení pomocí "hliněných dopisů" bylo běžné tak jako dnešní psaní smsek.

Celkový počet hliněných tabulek, které zůstaly zachovány a které jsou roz­troušeny po nejrůznějších muzeích na celém světě, se odhaduje asi na čtvrt milionu. Mnoho jich je sice pouze zlomkovitých a leckteré jsou zastoupeny ve více exemplářích, ale při tomto množství stejně přináší spoustu informací o počátcích lidské civilizace, a jsou tedy i tak důkazem neskutečného rozšíření psaní už ve 3. tisíciletí př. Kr.

Obsahují pochopitelně mnoho údajů, které žádný přímý vztah k Bibli nemají, ať už citované dopisy, sumerské rodokmeny apod., ale nejen ty :-) Též např. obdoby biblického stvoření, pádu do hříchu, potopy světa (ve známém eposu o Gilgamešovi), jména Abrahamových příbuzných použitá pro názvy nejstarších měst (Terach, Náchor, Peleg, Serúg a další) a zmínky o biblických městech jako třeba Cháran nebo slavná Sodoma. A co věda z nalezených tabulek dosud o Bibli nepotvrdila, může potvrdit časem, protože jich ještě tisíce a tisíce nejsou přečtené a přeložené do moderních jazyků!

Některá města a místa z tohoto období, zmiňovaná v prvních kapitolách Bible, byla dokonce archeology objevena (Ur, Erek, háj Mamre aj.) a vykopávky právě v nich odhalily zmíněné dokumenty obsahující citované údaje a dokazující, že lidstvo umělo psát již velmi brzy. A psalo! Proč si tedy myslet, že byla psána historie, výsledky zemědělské činnosti, úřední korespondence, obyčejné vzkazy, a kdo ví co ještě, VŠEMI - kromě aktérů příběhů z tzv. 1. knihy Mojžíšovy?! A jak vysvětlit, že některé tyto příběhy, osoby i města, archeologie objevila i v nebiblických záznamech a doslova vykopala z půdy…?

Bůh mluvil k Adamovi, Noemu, Abrahamovi, Izákovi i Jákobovi. Co jim řekl, to se dostalo až k nám, a to v písemné podobě. To, co Bůh zjevil lidem minulosti, a to, co sami zažili, určitě nebylo svěřeno pouze lidské paměti.

Další ukazatele, proč Genesis nenapsal až Mojžíš

Především prvních 11 kapitol! Obsahují totiž spoustu velice archaických výrazů z prostředí mezopotámské kultury, z Babylonie, které se časem přestaly používat a dávno před Mojžíšem zanikly úplně. Dochovaly se jen ve velmi starých písemných záznamech. Mojžíš je rozhodně nemohl znát z nějakých vyprávění u krbu a také pro něho nemohly být přirozené, aby je používal při psaní jakéhokoli díla! Tehdejší jazyky i písmo se postupně měnily, tak jako se během desetiletí a staletí mění i čeština. Některé výrazy zanikaly a mladším generacím nebyly známy. Navíc Mojžíš nevyrostl a nebyl vzdělán v Mezopotámii, ale v Egyptě…

Dále je celá Genesis proseta názvy různých geografických míst, která po letech buď úplně zmizela z mapy světa nebo byla přejmenována. Není pochopitelně příliš reálné, aby během dlouhých staletí a tisíciletí nedošlo ke změnám. Znalost těchto mrtvých pojmenování Mojžíšem se dá zhodnotit stejně jako u jazykových výrazů z minulého odstavce, protože v Mojžíšově době už dávno nebyla samozřejmá ani ve své domovině, natož v Egyptě.

Všechny tyto staré výrazy přítomné v knize Genesis dokazují, že ona samotná byla sepsána ve velmi dávné době, hluboko před Mojžíšem, a to v místě svého děje! Tedy svými aktéry!! A přítomnost těchto mrtvých výrazů v pozdějších opisech Starého zákona dokazuje naprostou věrnost předávání Bible od dob jejích nejstarších příběhů přes Mojžíše, Davida, Izajáše až do současnosti!!

Z dlouhého seznamu argumentů vyvracejících podíl ústní tradice na vzniku 1. knihy Mojžíšovy uvedu poslední - sama kniha Genesis obsahuje poselství, že byla zapsána! Septuaginta (řecký překlad Starého zákona ze 3. - 2. st. př. Kr.) reprodukuje Gn 2,4a, tedy text již ze druhé kapitoly knihy Genesis, jako „Toto je kniha počátků nebe a země“. Knihami Septuagintou popisované doby byly tabulky. Slovo, které je zde použito, znamená prostě něco napsaného, písemný záznam…

Už první zprávy Genesis tedy samy vznášejí nárok na to, že byly písemně zachyceny již ve velmi rané době a ne, jak se často předpokládá, že by si je lidé ústně předávali až do doby Mojžíšovy. Pochopitelně se neví, kdo je autor nejstarších tabulek, o jednom faktu však nelze úspěšně pochybovat – už dávno před dobou Abrahamovou bylo všechno, co jen trochu stálo za zmínku, zaznamenáváno na tabulky!! Je snad např. málem úplné vymření lidstva ve vlnách potopy nedůležité a okrajové? (4)

Také je velice zajímavá jistá typická charakteristika 2., 3., 4. a 5. knihy Mojžíšovy, která je pro 1. knihu Mojžíšovu typická ve svém pravém opaku. V posledních 4 knihách Mojžíšových jsou každou chvíli slova jako "Hospodin promluvil k Mojžíšovi…" nebo "Bůh promluvil k Mojžíšovi a ten tlumočil lidu…" apod. Tedy spousta jasných prohlášení, že dále uvedený text byl Izraelcům vyřčen a zapsán Mojžíšem. Nejlépe je to vidět na samém začátku 3. a 5. knihy Mojžíšovy, kde můžeme číst: "Toto jsou slova, která mluvil Mojžíš k celému Izraeli v Zajordání…" (Dt 1,1); "I zavolal Hospodin Mojžíše a promluvil k němu ze stanu setkávání: 'Mluv k synům Izraele a řekni jim: Když někdo z vás…" (Lv 1,1-2). Jinými slovy, v závěrečných 4 Mojžíšových knihách je mnohokrát řečeno, že přímo Mojžíš slyšel zapsaná slova od Boha a že sám tato slova řekl izraelskému národu, tedy že za původem těchto textů stojí právě Mojžíš. Naproti tomu v celé knize Genesis není jediná zmínka o tom, že by jakákoli část jejího obsahu byla někým řečena Mojžíšovi, ať už Bohem nebo pamětníkem, a že by ji on následně zapsal!!

A pro celou Bibli platí totéž. Kdekdo z biblických pisatelů a aktérů připisuje závěrečné knihy Mojžíšovy skutečně Mojžíšovi, ale nikdo nikde nepřipisuje Mojžíšovi Genesis! Nejlépe je to vidět na Novém zákoně, který velmi často cituje verše ze Zákona starého, především z pěti knih Mojžíšových, a kde to uvádějí evangelisté, apoštolové i samotný Ježíš Kristus!! Jakmile někdo cituje výroky třeba z Leviticu, často tomu předchází jeho prohlášení: "Mojžíš řekl…" Ale když dojde na citace o Adamovi s Evou, potopě světa a Noem, Abrahamovi, Sodomě s Gomorou a o jiných pasážích z Genese, tak nikdo - farizeové, saduceové, židé, učedníci, apoštolové, evangelisté ani Kristus - netvrdí, že to pochází od Mojžíše, že to nařídil, slyšel, zapsal nebo řekl on!! Nejlépe je to vidět u Mt 19,3-9. Zde se farizeové Ježíše ptají na podmínky rozvodu. Odpovídá pasáží z knihy Genesis a netvrdí, kdo ji napsal. Ti mu argumentují jinou pasáží z 5. knihy Mojžíšovy a prohlašují, že to mají přímo od Mojžíše. Kristus potvrzuje, že to sice mají OD NĚJ (sledujte ten souboj ;-), ale ihned pokračuje, že lepší je to, o čem píše 1. Mojžíšova a pozor, už netvrdí, že by to napsal Mojžíš!! Autora najednou neuvádí… (5)

Od koho tedy máme Genesis?

Stejně jako Vy, to nevím ani já. A stejně jako Vy, si myslím, že od Mojžíše :-))

Mezi starověkými Izraelci musíme najít člověka, který měl možnost sesbírat tabulky se záznamy Adama, Noeho, Jákoba a dalších a který byl dostatečně vzdělán na to, aby jim mohl porozumět a přeložit je. Také to musel udělat před vznikem knihy Exodus, protože ta začíná "jakýmsi" rodokmenem lidí, co se přestěhovali do Egypta a jejich otroctvím, což nelze dost dobře chápat bez znalostí předcházejících událostí knihy Genesis. Autor Exodu (Mojžíš) jej musel napsat až poté, co znal knihu Genesis!

Tím jsou jako kandidáti na potenciálního "tvůrce" Genesis vyřazeni snad všichni - kromě Mojžíše. On a nikdo jiný byl Izraelcem se zájmem o svůj lid (viz Ex 2,11-12) a dokonce adoptivním synem faraónovy dcery (viz Ex 2,5-10). Bezpochyby se mu dostalo prvotřídního egyptského vzdělání (srov. Sk 7,20-22) a jako přítel, člen faraónovy rodiny měl téměř neomezené možnosti v získávání informací… Dobře znal dějiny svého národa, právě z hliněných tabulek. Tuto znalost jasně potvrzuje Ex 3,15, kde se Bůh Mojžíšovi představuje jako "Bůh otců Izraele, Bůh Abrahama, Jákoba a Izáka". Ovšem nijak tato jména Mojžíšovi nepřibližuje! Proč? A proč se na ně Mojžíš vůbec neptá?...Z jakého jiného důvodu, než že všechny tyto muže, žijící více než 400 let před ním, zná?

V Tell-el-Amarně, tehdejším hlavním městě Egypta, byly nalezeny stovky tabulek v klínovém písmu obsahující mj. úřední korespondenci s Palestinou. Naučit se toto písmo bylo téměř povinností pro takovou autoritu Egypta, jako byl Mojžíš. Pak mohl studovat i tabulky o svých předcích, které sehnat pro faraónovy nejbližší je čest, jíž se každému nedostává.

Závěr je tedy takový, že to byl nejspíš Mojžíš, kdo stojí za prvním publikováním knihy Genesis, protože ze všech známých kandidátů k tomu měl nejlepší předpoklady právě on! Ale není autorem této knihy. Jen shromáždil písemné podklady pro její konečnou podobu. Z desítek nebo stovek dokumentů roztroušených po tehdejších mezopotamských místech vytvořil jeden celistvý, který nese jeho jméno. Ale primární zdroje pro Genesis jsou mnohem starší než Mojžíš a každopádně písemné! On Genesis „nenapsal“ ani neslyšel! On si ji přečetl!! A nakolik bylo jeho nové vydání a zkompletování zprávy o dosavadní historii lidstva do jednoho celku věrohodné a Bohem řízené, lze usoudit i z ponechání velmi starých babylónských slov.

Pro upřímně věřící na důvěryhodnost Bible a křesťanského Boha způsob vzniku knihy Genesis vliv nemá, protože Bůh své lidi vedl při tvoření Písma sv. VŽDY - Veškeré Písmo pochází z Božího Ducha... (2 Tm 3,16). Jestli je Mojžíš původní autor Genese, ať na základě lidské ústní tradice nebo Božího vnuknutí, nebo je jejím redaktorem, ať s pomocí záznamů svých předků nebo tabulek jiných národů, VŽDY se do Bible dostalo to, co v ní Bůh chtěl mít!!! Ovšem vzhledem k tomu, že mnozí čtenáři tohoto článku mají o existenci Boha, věrohodnosti Bible a především její první knihy závažné pochybnosti a nejsou přesvědčeni, že by Boží inspirace při psaní Bible mohla být něčím víc než jen mýtem, stejně jako Genesis samotná, považoval jsem za potřebné tento článek napsat. Takovýto vznik knihy Genesis jí samotné a tím i celé Bibli na věrohodnosti přidává!! A proč ho nenapsat, když pro něj fakta tak jasně svědčí? :-)