Autor: Petr Jelínek
Středa, 15 únor 2006
Všichni nevěřící o Vánocích v koledě Narodil se Kristus pán zpívají "… Jenž prorokován jest…", ale žádní tomu skutečně nevěří. Proč, když je to pravda?
V Bibli je kolem 1800 proroctví týkajících se přibližně 700 různých událostí. Celá Bible je ze čtvrtiny tvořena právě jimi. Většina těchto proroctví se již naplnila, a to naprosto přesně! Některá dokonce po více než 2500 letech od okamžiku, kdy byla zaznamenána. Mnohá jsou tak detailní, že skeptikové mají jen jedno východisko: tvrdit, že byla zapsána až potom, co se daná událost stala! Pečlivé studium důkazů však ukazuje, že tomu tak není.(1)Snadno to lze dokázat především u starozákonních proroctví o Kristu, a to díky svitkům od Mrtvého moře obsahujících mnoho textů Starého zákona. O většině z nich víme, že pochází ještě z doby před Ježíšovým narozením, ale přesto jsou v nich tato proroctví zaznamenána!! Byla tedy zcela bezpochyby vyřčena ještě před svým skutečným naplněním! A při tom jsou tyto svitky jen opisy mnohem starších originálů!!
Biblická proroctví tedy nebyla zapsána až zpětně, po uskutečnění diskutovaných událostí, a to formou proroctví, jen proto, aby ve čtenáři budila dojem nadpřirozeného vedení pisatelů. Prokazatelně byla zapsána předem a jde o skutečná, později naplněná proroctví! Přesně jak tvrdí sama Bible ve 2. Petrově 1,21: "nikdy totiž nebylo vyřčeno proroctví z lidské vůle, nýbrž z popudu Ducha svatého mluvili lidé, poslaní od Boha“ - Bible totiž to vedení skutečně měla!
Nebo myslíte, že ne? Z lidského hlediska bychom přece považovali za pozoruhodné i to, že by někdo byl schopen zapsat třeba jen jednu jedinou přesnou předpověď o budoucnosti. Čekali bychom, že se takové „tlachání“ nesplní. Jen pokud by existoval vševědoucí Bůh, o němž píše Bible, a který vidí do lidských srdcí stejně jako do budoucnosti, mohla by se biblická proroctví vyplnit. A to se stalo a děje pořád.
Kalifornský matematik profesor Petr Stoner učinil v jedné ze svých tříd zajímavý experiment. Pokusil se určit pravděpodobnost náhodného splnění pouhých 48 proroctví o Kristu. Každý student dostal za úkol zkoumat jedno určité proroctví a stanovit statistickou pravděpodobnost jeho náhodného splnění. Například 700 let staré proroctví, že se Kristus narodí v Betlémě (Mi 5,2), má pravděpodobnost jedna ku počtu všech měst v Izraeli. Tímto způsobem bylo vyhodnoceno 48 proroctví ze Starého zákona. Výsledná pravděpodobnost (součin jednotlivých pravděpodobností) byla 10-179 % !! Tedy extrémně malá, v realitě se rovnající nemožnosti!
Víte, kolik je 10-179 % ?? ...Pokud by každý člověk na této planetě obdržel jeden los, měli byste stejně mizivou šanci na hlavní výhru, jen pokud by na naší planetě bylo ještě 1 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 krát více lidí, než je dnes!! ...Koupili byste si takový los? ;-)
Přesto se všechna tato proroctví později na jedné osobě vyplnila! To nám něco velmi pozoruhodného o nadpřirozeném vlivu při psaní Bible vypovídá... A také o tom, že to byl právě Ježíš, kterého poslal Bůh zachránit lidstvo a zvítězit nad zlem! Právě On a nikdo jiný!!
****************************************************************************
Podívejme se tedy nyní na přehled alespoň čtyřiceti nejznámějších starozákonních proroctví o Kristu. Někoho možná překvapí, že jako proroctví uvádím i citace z Žalmů, ovšem je třeba si uvědomit, že podle Bible byl David, jejich nejvýznamnější autor, prorok (Sk 2,29-36 "...o praotci Davidovi vám mohu směle říci, že zemřel a byl pohřben; jeho hrob tu máme až dodnes. Byl to však prorok a věděl o přísaze, kterou se mu Bůh zavázal...")! To dokazuje i Ž 110, podle kterého David slyšel, co Hospodin říkal Kristu (viz 1. a 4. verš "...Davidův, žalm. Výrok Hospodinův mému pánu: Zasedni po mé pravici... Ty jsi kněz navěky..."). Je-li takový rozhovor člověku odhalen, nelze o jeho prorockém daru pochybovat! Navíc i Ježíš za svého života na zemi potvrdil, že Žalmy mají i prorocký význam (L 24,44 "...To jsem měl na mysli, když jsem byl ještě s vámi a říkal vám, že se musí naplnit všechno, co je o mně psáno v Zákoně Mojžíšově, v Prorocích a Žalmech..."). Totéž lze říci o knihách Mojžíšových (viz např. Dt 18,17-18, zde sám Bůh označuje Mojžíše za proroka a ten slyší Jeho řeč "...Hospodin mi řekl: ... Povolám jim proroka z jejich bratří, jako jsi ty...") a dalších.
Pozn.1: Počínaje druhým zde uváděným proroctvím vděčím za uspořádání knize Touha věků od Ellen Gould Whiteové, která se stejným tématem zabývá na stranách 21-22. V levém sloupci je vždy starozákonní předpověď, někdy pro ilustraci i její stáří (tedy doba, která uplynula mezi vyřčením a naplněním), uprostřed její popis a vpravo její novozákonní nebo i pozdější naplnění. V některých případech podávám i pár poznámek a stručné vysvětlení, protože čtenářům nemusí být vůbec jasné, o co se jedná. Veškeré verše jsou z Českého ekumenického překladu a zpravidla nejde o kompletní výčet. Především novozákonní potvrzení se nachází i na dalších místech. To platí hlavně pro poslední tři zmiňovaná proroctví a také pro pět sérií veršů ze závěrečné poznámky, jejichž obdob se dá nalézt po celé Bibli velmi mnoho.
Pozn.2: O svitcích od Mrtvého moře viz podrobněji článek "Mrtvé moře promluvilo". O tom, že věda nadpřirozeno a tedy ani možnost prorokování budoucnosti nijak nevyvrací viz článek "Vyvrací věda nadpřirozeno?"
****************************************************************************
Da 9,24-25 zaznamenává fascinující proroctví staré asi 500 let, které říká, že mesiáš svoje poslání splní v přesně stanovenou dobu. Vzhledem k tomu, že pro Boha je rok jako den (Ez 4,4-6; Nu 14,30-34), tak u Daniele uvedených 70 prorockých týdnů alias 490 prorokovaných dnů, je jemu Bohem zjevených 490 skutečných let. Taková doba tedy měla podle proroctví uplynout od „jisté události“ do chvíle vítězství nad hříchem a završení mnoha proroctví (verš 24), tedy bezesporu do splnění mesiášova poslání! Co je ta „jistá událost“? Podle podmínky z verše 25, která zní: „vyjití slova onavrácení a vybudování Jeruzaléma“, naprosto jednoznačně vydání nejkomplexnějšího a nejúplnějšího ze tří dekretů o svobodě Židů po jejich babylónském zajetí, tedy v době krátce po Danielovi, panovníkem Artaxerxem Longinamem roku 457 př. Kr. Takže 490 prorokovaných let musíte přičíst k letopočtu „- 457“! Výsledný rok 33 po Kr. pro termín vyvrcholení mesiášovy činnosti se až nápadně kryje s rokem Ježíšova ukřižování!
Pozn.1: Podle určitých historických zjištění se nám dnes tehdejší doba jeví oproti skutečnosti kvůli jedné špatně zaznamenané olympiádě jako o 4 roky pozdější. Pak by Ježíš sice byl ukřižován r. 29, ale jestli počítáte „- 457 + 490 = 33“ a nebo „- 461 + 490 = 29” je opravdu jedno… :-)
Pozn.1: Podle určitých historických zjištění se nám dnes tehdejší doba jeví oproti skutečnosti kvůli jedné špatně zaznamenané olympiádě jako o 4 roky pozdější. Pak by Ježíš sice byl ukřižován r. 29, ale jestli počítáte „- 457 + 490 = 33“ a nebo „- 461 + 490 = 29” je opravdu jedno… :-)
Pozn.2: Pro tuto předpověď bylo Kristovo narození v době dnes chápané jako přelom letopočtu očekáváno (srovnej též L 2,25-35; přímo zde je vedle onoho „očekávání“ také zapsáno několik proroctví, která se postupně naplnila :-)
Pozn.3: Existují mladé internetové stránky zveřejňující historicky podepřená a logicky pojatá vysvětlení některých fascinujících biblických proroctví z knih Daniel a Zjevení.
Pozn.3: Existují mladé internetové stránky zveřejňující historicky podepřená a logicky pojatá vysvětlení některých fascinujících biblických proroctví z knih Daniel a Zjevení.
|
Gn 18,18; 22,18; 26,4
|
Pozemský původ v Abrahamovi
|
Mt 1,1-2; L 1,55 a 3,34; Sk 3,17-26;
Ga 3,8-9.14.16 |
|
Gn 49,1-2.8-12 (především závěr 10. verše)
|
Pozemský původ v Jákobově synu Judovi (synů měl 12)
|
Mt 1,2-3; L 3,33-34
|
|
Iz 11,1-5
|
Pozemský původ v Jišajovi (otec 8 synů včetně pozdějšího krále Davida, viz 1. Sam. 16,1.10-13)
|
Mt 1,5-6; L 3,23.32; Ř 15,8-12
|
|
2 S 7,12-13 (kolem 1000 let);
Jr 23,5-6 |
Pozemský původ v králi Davidovi
|
Zj 22,16; J 7,42; Sk 13,23; Mt 1,6;
L 2,4-5 a 3,31 |
|
Mi 5,1 (700 let)
|
Narozen v Beltémě
|
L 2,8-18; J 7,42; Mt 2,1.5-6
|
|
Iz 7,14 (výraz "panna" uvádí starověký řecký překlad Starého zákona, Septuaginta - viz pozn. g v ČEPu, kde je pouze "dívka", ovšem v té kultuře byla dívka stejně pannou, ne jak v dnešní Evropě…) (přes 700 let)
|
Narozen z panny
|
Mt 1,18-25; L 1,26-38
|
|
Iz 7,14
|
Nazván Immanuel
|
Mt 1,21-23
|
|
Ž 68,2.30 a 72,5.10-11.17
(verše Ž 68,2; 72,5.17 a další ukazují, že jde o někoho věčného, ne o smrtelného autora žalmu) |
Významní lidé ho uctívají
|
Mt 2,1-2.11; L 2,25-38 (a mezi věřícími od Ježíšovy doby až po dnešek se toto proroctví stále naplňuje)
|
|
Jr 31,15 (600 let)
|
Vyvraždění malých chlapců krátce po Ježíšově narození
|
Mt 2,16-18
|
|
Mal 3,1 (téměř 500 let);
Iz 40,3-5 |
Předchůdce ho bude zvěstovat (Jan Křtitel)
|
J 1,19.23; Mt 3,1-3 a 11,10; L 3,3-6;
Mk 1,2-4 |
|
Iz 11,1-2; 42,1;
61,1-3 (přes 700 let) |
Spočine na něm Duch svatý
|
J 1,32-34; L 3,21-22 a 4,14-21;
Mt 3,16-17 a 12,17-18; Mk 1,9-11 |
|
Iz 42,1-4 (přes 700 let)
|
Tichý a pokorný způsob práce
|
Mt 12,15-21
|
|
Ž 78,2
|
Učení v podobenstvích
|
Mt 13,33-35
|
|
Iz 35,5-6 (přes 700 let)
|
Konání zázraků
|
Mt 11,4-5; L 7,21-22
|
|
Za 9,9 (stojí za zmínku, že Jeruzalém je na hoře Sijón) (500 let)
|
Slavný vjezd do Jeruzaléma, konkrétně na osličím mláděti
|
J 12,12-16; Mt 21,1-9; Mk 11,7-11;
L 19,35-38 |
|
Ž 69,10
|
Očištění chrámu
|
J 2,13-17
|
|
Ž 69,9
|
Nedůvěra a nepochopení od svých bratrů
|
Mk 3,21; J 7,1-5
|
|
Ž 109,2-5; 69,5; 35,7.19
|
Nikomu nic zlého neudělal, všem jen pomáhal, a přesto ho budou nenávidět
|
J 15,24-25 (a toto proroctví taktéž něchtěně naplňovalo mnoho lidí v dobách pozdějších a naplňuje až dodnes)
|
|
Ž 118,22-23
|
Nenáviděn představiteli židovského národa |
Mt 21,42-46; 27,1; 12,14;
Mk 12,10-12; L 23,10 |
|
Ž 2,1-2
|
Vládci národů jsou proti němu
|
L 23,11-12.24-25; Sk 4,25-28;
Mt 2,13; Mk 15,15 (a až do dnešních dob to u leckterých platí též, např. Severní Korea, náš minulý režim, části Afriky…) |
|
Ž 41,10
|
Dlouhodobý společník ho zradí (došlo naplnění v apoštolu Jidáši Iškariotském)
|
J 13,18-19.21.26-27 a 18,2-3.12;
Mt 26,47-50; Mk 14,43-46; L 22,47-48 |
|
Za 11,12-13 (500 let)
|
Zrazen za 30 stříbrných(přesně!)
|
Mt 26,14-15 a 27,9
|
|
Za 13,7 (500 let)
|
Při zatčení ho apoštolové opustí
|
Mt 26,31.56; Mk 14,27.50; J 16,32
|
|
Ž 109,7-8
|
Nezáviděníhodný konec Jidášův a jeho nahrazení někým jiným v apoštolském kruhu
|
Sk 1,16-26
|
|
Iz 50,6-7 a 53,2-4.7 (přes 700 let); Ž 69,8.10-12.20; 22,7-8; 109,25
|
Budou ho urážet, ponižovat a on to bude trpělivě snášet
|
Mt 27,27-31.39.41.44 a 26,67-68;
Mk 15,29-32; L 23,35-38; J 19,2-3 (a i toto se děje ještě dnes…) |
|
Iz 50,6
|
Bude popliván
|
Mt 26,67 a 27,30; Mk 14,65 a
15,19 |
|
Mi 4,14 (700 let)
|
Do tváře bit holí
|
Mk 15,19; Mt 27,30
|
|
Iz 53,5 (úvodní verš z filmu Umučení Krista) (přes 700 let); Ž 22,15-16
|
Hrůza jeho utrpení
|
L 22,42-44; Mk 14,33-35;
J 19,1.16-18 |
|
Ž 22,17
|
Ukřižování (nebo-li v praxi probití rukou i nohou hřeby a další krutosti)
|
L 23,33 a 24,39-40
|
|
Iz 53,9.12 (přes 700 let)
|
Život skončil jako zařazený mezi zločince a pochovali ho v hrobě boháče
|
Zločinci: L 22,37 a 23,32-33;
Mk 15,27 (viz pozn. e); Mt 27,38; J 19,18; Boháč: Mt 27,57-61;Mk 15,43-47; L 23,50-54; J 19,38-42 |
|
Ž 22,19
|
Část jeho oděvu si po roztrhnutí rozdělili a o jednu celou část losovali (tak naplnili proroctví vojáci, kteří Ježíše ukřižovali)
|
J 19,23-24
|
| Ž 22,16 |
V určitém okamžiku měl trpět žízní |
J 19,28 |
|
Ž 69,22
|
Napájen žlučí a octem
|
J 19,29-30; Mt 27,34.48
|
|
Ž 22,2
|
Hluboko pronikající pocit opuštěnosti Bohem
|
Mt 27,46; Mk 15,34
|
|
Ex 12,46 a Nu 9,12 (zde Bůh určuje, že obětnímu beránku na každoroční slavnosti nebude zlomena žádná kost; tato slavnost stejně jako celý obětní systém byl předobrazem na oběť Ježíše Krista, po které už ani čerstvě obrácení křesťané židovského původu oběti Bohu nepřinášeli - k té poslední už přece došlo); Ž 34,21
|
Ani jediná kost mu nebude zlomena (což nebylo pravděpodobné, protože ukřižovaným byly lámány nohy, aby se na nich nemohli podpírat a udusili se - ale proroctví se i přesto splnilo!)
|
J 19,31-37
|
|
Za 12,10 (500 let)
|
Jeho bok bude proboden (nepříliš pravděpodobná událost… kolika z nás už se to stalo?)
|
J 19,31-37 a 20,20.25.27;
Zj 1,7 |
|
Iz 53,4-6.8.10-12
(přes 700 let) |
Trpěl za nás a zemřel místo nás, proto můžeme být spaseni (srov. Ž 68,19 - více veršů tohoto žalmu, včetně samotného 19., ukazují, že jde o věčného Boha, ne o smrtelného autora žalmu)
|
Ko 2,12-14; Ř 3,23-25 a 5,21;
Žd 9,11-12; 1 K 15,3.21-22; 2 K 5,19-21; Sk 13,37-39 (o tom je celý Nový zákon!!) |
|
Gn 3,15 (Ježíš má pozemský původ v Evě a ukřižováním, tedy vzhledem ke svému následnému vzkříšení pouze dočasnou smrtí, mu byla "rozdrcena pata"; satanova porážka naproti tomu byla (a je!!) definitivní a nezvratitelná, jemu byla "rozdrcena hlava")
|
Porazil satana, čímž rozhodl o výsledku dlouhotrvajícího boje mezi dobrem a zlem, mezi Bohem a satanem
(viz závěrečný text) |
Žd 2,14; Ko 2,15; 1 J 3,8 (velice srozumitelně bylo ztvárněno v závěru filmu Umučení Krista, kdy Ježíšovou smrtí právě poražený satan řval hrůzou a hněvem; svou smrtí Kristus dokončil život, aniž by podlehl hříchu nebo se vzdal své svobodné volby být zabit za naše špatnosti, místo nás - satana a hřích porazil a nám nabídl z hříchu záchranu pro věčnost tím, že naše hříchy a jejich důsledek, což je naše smrt, vzal na sebe místo nás)
|
|
Ž 16,10 (viz Sk 2,31 a 13,35);
Iz 9,5-6 a 53,10-12 (v každém z těchto tří veršů je zmínka o budoucím mesiášově vzkříšení a věčnosti);
2. Sam 7,13.16 (viz též výše uvedené proroctví pozemský původ v Davidovi);
Da 2,44-45 a 7,13-14;Ž 110,1.4 (slova Hospodina k Ježíši!); Ž 45,7-8 (viz Žd 1,8-9) |
Kristus existuje odjakživa (Mi 5,1), na naši planetu se do lidské podoby pouze vtělil a po smrti byl vzkříšen, jak bylo předpovězeno. Přijde čas, kdy se satanova porážka konečně projeví a kdy
Ježíš začne spravedlivě a s láskou panovat navěky
|
Sk 2,29-32 a 13,32-37; Ef 1,20-21;
Žd 1,8-9 a 7,14-17 (po vzkříšení, o kterém se pochopitelně píše i v závěrech všech čtyř evangelií, spatřilo Ježíše ještě více než 500 lidí, kteří to dosvědčují - viz 1 K 15,3-6!!) |
Tuto celovesmírnou válku započal satan svou nesmyslnou a nepochopitelnou vzpourou proti Boží vládě lásky už v nebi. (1) Bohužel pro nás se mu ji podařilo kvůli lidské slabosti přenést i na naši planetu (2) a my její neblahé důsledky musíme snášet také :-( Výsledek Kristova vítězství se teprve dostaví (3) a do té doby to se satanem vládnoucím této zemi musíme nějak přežít :-( (4) Když se dáme na Boží stranu, na stranu lásky, spravedlnosti a dobra, půjde to snáz! (5) Ale zda tak učiníme, záleží na každém z nás osobně…
(1) Ez 28,14-15 aj.
(2) Gn 3,1-24; Ř 5,12 aj.
(3) J 14,2-3 → Mk 16,19 → Sk 1,9-11 aj.
(4) J 14,30; 1 Pt 5,8-9; 1 J 4,3; Ef 4,26-27 aj.
(5) Mt 28,20; 1 Pt 5,10; Fp 4,19; 1 K 10,13; Ga 5,16-24; Ž 1; Ž 2,12 (zmiňovaný syn je Ježíš Kristus) a stovky dalších biblických míst
Že Bůh satana a veškeré zlo nezničil hned při prvním objevení a projevech, je pochopitelné. Pak by totiž všichni měli z Boha strach a nežili by pod jeho vládou lásky dobrovolně a radostně. Poslouchali by ho jen ze strachu, že když se vzepřou a neposlechnou, budou též zničeni. Už by nešlo o vládu lásky a svobody, ale strachu. Sám Bůh by se tak stal zlým panovníkem, nespravedlivým diktátorem, který ostatním nedopřeje poznání jiných cest. Musel jim ho dopřát, když takovou jinou cestu satan navrhl, aby ji sami poznali a zhodnotili jako cestu špatnou, zavrženíhodnou, a která se nesmí už nikdy opakovat! Až celý vesmír, včetně těch z nás, kterým Bůh jednou dopřeje spasení, uzná, že je to Bůh a ne satan, kdo má pravdu a pod jehož vládou je nejšťastnější žít, pak Bůh přestane plakat nad hrůzou probíhajícího utrpení a učiní mu přítrž. Až mu k tomu všichni andělé i lidé, kteří se postupně přiklánějí na Jeho stranu DOBRA, konečně dají "svolení" svým porozuměním ZLU a jeho jednoznačným odsouzením, pak už to bude moci udělat, aniž by mu to někdo z nich mohl nebo snad chtěl vyčítat. Vrátí se pro nás, abychom navždy mohli žít ve štěstí s Ním i spolu navzájem :-)) Satana i ostatní padlé anděly trvale zničí! A také ty lidi, kteří odmítli Lásku a volili zlo, ať už při tom v Boha věřili či nikoli. Zlo navždy zanikne a nikdo ho už nikdy nevyvolá. Nikdo nepovstane a neřekne "Bůh je lhář, poslouchejte mě!" Všichni si totiž budou pamatovat, jak krutý byl život bez Boha poprvé, a jen díky tomu, že Bůh zlo trpělivě a se smutkem v srdci nechal proběhnout až do konce, že ho neutnul předčasně, tak i naposled.


