Je jeden dobrý argument, proč biblický Bůh nemohl tvořit evolucí. Argument, který buď obhájcům teistické evoluce nedochází nebo kterému se raději snaží vyhýbat.

Raději tvrdí, že evoluce přece Boží všemocnost neruší (to je pravda, tvořit evolucí určitě není lehčí než vyřčením slov; kdo z nás to dokáže?:));
nebo že biblický příběh o stvoření zdůrazňuje, že Bůh je podnětem vzniku vesmíru a života, ale nestanovuje, jaké procesy k tomu použil (to není tak úplně pravda);
nebo se odvolávají na své vědecké poznatky (které nejsou úplné a mohou být překonány);
např. tvrdí, že Bůh nemohl první den stvořit světlo a až čtvrtý den hvězdy (jako kdyby snad vodík a helium podle nich stvořit dokázal, ale fotony ne);
nebo tvrdí, že první kapitola knihy Genesis si při doslovném výkladu protiřečí s druhou (což vůbec není pravda)… atd.
Věnují se všem možným argumentům, proč Bůh přece evolucí tvořit mohl, ne-li dokonce musel, a přitom podezřele nápadně jeden obcházejí. Jeden, nejzřejmější, proti teorii „evoluce ovládané biblickým Bohem“ definitivní argument.
Přehlíží tento naprosto samozřejmý a jednoduchý fakt, který nelze od žádného myslitelného způsobu evoluce nijak odseparovat:

Každá forma evoluční teorie nevyhnutelně počítá s tím, že už před existencí člověka byly na Zemi utrpení a smrt na denním pořádku!

I forma teistické evoluce. Jak je to však poté s Boží spravedlností a Jeho dobrými úmysly s námi i celou touto zemí?

Pokud Bůh tvořil život evolucí, tvořil způsobem dosti krvavým, a to velmi dlouhou dobu. Miliony let by tvořil (nebo alespoň přihlížel na svůj stvořitelský „um“, na svoji stvořitelskou strategii) prostřednictvím násilí. Prostřednictvím utrpení, zabíjení, prchání vyděšené kořisti pronásledované hladovými dravci, prostřednictvím krvavých soubojů, tragických přírodních katastrof a bolestivých nemocí, prostřednictvím umírání jednotlivých zvířat i vymírání celých druhů. Jednoduše řečeno prostřednictvím hříchu a smrti. Zvířata by válčila o přežití a navzájem by se zabíjela. A zabíjel by je i svět kolem.
A pak by přišel předchůdce člověka, třeba nějaký Australopithecus, a dělal by to samé. A pak by přišel skoročlověk Homo erectus, a také by dělal to samé. Zabíjel by, aby přežil, byl by zabíjen, aby přežili jiní. A zabíjely by ho i přírodní katastrofy, lidské nehody, choroby i obyčejné stáří. Bůh by ho nechal, aby zabíjel a aby umíral. Nechal by svět, aby trpěl, umíral a hřešil… A pak by přišel Homo sapiens a co by se stalo? Nového vůbec nic! Zabíjel by i on, i on by byl zabíjen a i teď by se Bůh díval, jak je naše malá zemička spíš rudá než modrá. Anebo by se jen nedíval – možná by to přímo podporoval. Alespoň tehdy, pokud by evoluci nejen odstartoval, ale i řídil. Nechal by člověka vyvinout se v hříšném a smrtícím prostředí, který sám má sklony hřešit a umírá. Člověka, který by se pro hřích nemohl rozhodnout sám, ale který má hříšný původ a potřebuje hřešit, aby přežil – alespoň nějakou dobu... Člověka přirozeně hříšného - a smrtelného.

A poté by měl Bůh tu drzost, že by nás za (svoje) hřešení potrestal. On by tvořil hříchem, On by stvořil smrt, ale my bychom byli „potrestáni“ smrtelností za údajné dobrovolné rozhodnutí se pro hřích. A pak by nám milostivě slíbil vykoupení. Z čeho? Ze svých vlastních hříchů?
1. list Janův 3,5: „Syn Boží se zjevil, aby naše hříchy sňal, a v něm žádný hřích není.“

V listu Římanům 5,12-19 jasně čteme, že hřích i smrt přišly na tuto planetu až v okamžiku zhřešení prvních lidí: „Skrze jednoho člověka totiž vešel do světa hřích a skrze hřích smrt … Proviněním toho jediného, totiž Adama, mnozí propadli smrti … proviněním Adamovým smrt se zmocnila vlády skrze jednoho člověka …“

Někdo možná doufá, že by snad Bůh mohl život tvořit miliony let trvající evolucí, ovšem za hřích i smrt na naší planetě je zodpovědný podle Bible člověk! Ne Bůh!! Z Bible je více než jasné, že před existencí člověka na zemi nebyl hřích ani smrt! A i pokud by to v listu Římanům nebylo doslova napsáno, mohl by to tak z celé Bible chápat každý, kdo v ní vidí Boží lásku k lidem. Jenže pokud by Bůh tvořil pomocí jakéhokoli dlouhodobějšího vývoje, tak ještě před tím, než by člověk zhřešil a dal by tak svým jednáním přednost hříchu a smrti, tedy satanu, před Bohem, tvořil by Bůh sám ze svého vlastního rozhodnutí, bez ohledu na člověka a jeho jednání, prostřednictvím hříchu a smrti. Evidentně nemá pravdu buď Pavel, nebo Darwin… Resp. spíš Bible, nebo Darwin.

Nechápu věřící, kteří jsou dokonce schopni tvrdit, že evoluce je oslava Boha, a jsou takoví. Např. astronom George V. Coyne, který už přes dvacet pět let stojí v čele Vatikánské astronomické observatoře (viz např. Respekt, 22.5.2006, str. 16). Nevím, co je oslava Boha na víře a propagaci názoru, že Bůh „stvořil“ člověka do světa, kde se to jen hemžilo hříchem, smrtí a utrpením. Který „stvořil“ člověka s hříšným původem a se sklony k hříchu a člověka přirozeně smrtelného…

Stvoření není Bohem připomínáno pouze v První knize Mojžíšově, ale v celé Bibli. I ve výrocích Ježíše (Mk 10,6 ad.). A také v Desateru Božích přikázání.
V příběhu o stvoření totiž můžeme číst:
Gn 2,2-3: „Sedmého dne dokončil Bůh své dílo, které konal; sedmého dne přestal konat veškeré své dílo. A Bůh požehnal a posvětil sedmý den, neboť v něm přestal konat veškeré své stvořitelské dílo.“
A tuto skutečnost Bůh jasně potvrzuje Izraelcům, když jim dává Desatero na kamenných deskách na hoře Sinaj.
Druhá Mojžíšova 20,8-11: „Pamatuj na den odpočinku, že ti má být svatý. Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci. Ale sedmý den je den odpočinutí Hospodina, tvého Boha. Nebudeš dělat žádnou práci ani ty ani tvůj syn a tvá dcera ani tvůj otrok a tvá otrokyně ani tvé dobytče ani tvůj host, který žije v tvých branách. V šesti dnech učinil Hospodin nebe i zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmého dne odpočinul. Proto požehnal Hospodin den odpočinku a oddělil jej jako svatý.“
Celá Bible se shoduje v tom, že Bůh tvořil svět jen šest dní a že šestý den stvořil člověka. Bůh se k tomu přiznává v Desateru a celý izraelský národ to po celou dobu své starozákonní historie i poté věděl, a proto slavil Bohem požehnaný a posvěcený sedmý den týdne, sobotu, na památku Božího tvoření. A jak je vidět z novozákonních knih, Bůh se k neevolučnímu, šestidennímu tvoření přiznává i ústy a činy Ježíše. Chápali a žili to tak i všichni první křesťané. Všem biblickým hrdinům je to jasné – Bůh tvořil svět týden. Min. toto můžeme o Božím mechanismu tvoření z Bible vyčíst. Nemáme tedy jediný biblicky ospravedlnitelný argument tvrdit, že „to tak autor knihy Genesis přece nemusel (nebo dokonce nemohl) myslet“! I téměř celá dvě tisíciletí po Kristovi a prvních křesťanech všichni věřící chápali a měli jasno v tom, jak je biblický popis stvoření světa myšlen. Proč by to najednou mělo být jasné jinak jen proto, že jistý Charles Darwin napsal jednu knihu? Je snad jeho kniha inspirovaná Bohem více než Bible? Mýlil se Pavel, když psal list Římanům? Mýlil se Jan? Mýlil se Mojžíš, David, Matouš, Ježíš, Bůh? Bůh nechal až Darwina, aby všechno uvedl na pravou míru? Odvolává Bůh to, co je v Bibli a připouští, že nás už několik tisíc let oklamával a obelhával, že nás nechal věřit nesmyslům a lžím a až teď prostřednictvím Darwina a jeho následovníků odhaluje nám, až naším generacím, jak to ve skutečnosti tehdy se stvořením bylo? Vskutku svědomitý a poctivý Bůh ;-)

Ale rád bych se vrátil k hlavní myšlence článku. Pokud připouštíte dlouhodobý vývoj jako možnou alternativu, jak Bůh tvořil život, ptám se vás, kde je Boží bezúhonnost, nevinnost v otázce původu hříchu, kde je Boží spravedlnost a láska, pokud nás stvořil hříšné a smrtelné a při tom chtěl (a chce), abychom nehřešili a neumírali... když by to byl On sám, kdo byl jako první hříšný a kdo stojí za původem hříchu a smrti, za původem násilí, utrpení a veškerého zla, což byl způsob, kterým podle vás dobrovolně tvořil!