Srozumitelným znázorněním této skutečnosti je vídeňský pohřeb poslední habsburské císařovny Zity. Za katafalk, tažený šesti černými koňmi, se zařadily tisíce lidí. Průvod se zastavil u kapucínského kostela a tam byla podle tradice sehrána následující scéna. Když jeden účastník pohřbu zaklepal na dřevěné dveře kostela, hlas zevnitř se zeptal: "Kdo je tam?"

Nahlas byly přečteny tituly: "Královna Čech, Dalmácie, Chorvatska, Slavonie, Haliče. Královna Jeruzaléma, velkovévodkyně toskánská a krakovská."

"Neznám ji," ozvala se z kostela odpověď.

Po druhém zaklepání a otázce: "Kdo je tam?" přišla odpověď: "Zita, císařovna rakouská a královna uherská."

Opět se ozvalo: "Neznám ji."

Když byla ona nezbytná otázka položena potřetí, odpověď zněla prostě: "Zita, hříšná smrtelnice." "Pojď dál," ozval se vstřícný hlas, zatímco se dveře pomalu otvíraly.

Ravi Zacharias, Skutečná tvář ateismu, Návrat domů, Praha 1998, str. 132 - 133

Komentáře

Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář.
Prosím přihlašte se nebo se zaregistrujte.

Powered by AkoComment 2.0!

Aktualizováno ( Pondělí, 16 říjen 2006 )