Ale my se máme rádi a chceme se vzít!

Autor: Radka Škarvadová Pondělí, 08 květen 2006

Mít s někým nezávazný sexuální vztah nebo sexuální  vztah před manželstvím je v dnešní společnosti běžné. Výzkumy přesto ukazují, že předmanželské sexuální vztahy a společné bydlení bez manželství nevedou ke šťastnému životu a funkčním vztahům, ale přinášejí s sebou spoustu rizik v podobě budoucích sexuálních problémů, rozchodů a rozvodů, nedobré kvality sexuálního života či pohlavních nemocí. Tento článek se snaží předložit fakta, která svědčí ve prospěch Božího plánu pro manželství s jedním partnerem na celý život.



Každý milostný vztah, který se rozvíjí a prohlubuje, spěje k bodu, kdy se jeden druhému zcela odevzdá při sexuálním styku. Řekli jsme si, že Božím ideálem je jeden muž a jedna žena ve vtahu, který trvá po celý jejich život. Jestliže se tedy dva lidé skutečně milují a chtějí vstoupit do manželství, co je špatného na předmanželském sexu? O tom bude tato kapitola. Ukážeme si některá rizika, která do vztahu přináší sexuální styk před svatbou. Nejdříve se ale podíváme na to, jak tuto otázku vidí Bible.

Písmo označuje sexuální styk mezi osobami, které nejsou manželé jako smilstvo (1Kor 7,2; Ga 5,19; Ef 5,3; Ko 3,5; 1Te 4,3) a důsledně ho odsuzuje jako chování nevhodné pro křesťana.  Je to zhruba na úrovni cizoložství v manželství. Skutečnost, že dva lidé jsou zamilovaní, nečiní sexuální styk mimo manželství nehříšným.1 Křesťan by si neměl hledat výmluvy, ale usilovat o zdrženlivost a čistotu. Ovládat touhy je známkou zralosti.2

Důvodem Božího zákazu sexuálního styku před manželstvím je, že nejlepší manželství vznikají mezi dvěma lidmi, kteří poznali sexuálně jen jeden druhého, a to v rámci svého manželského svazku. Oba vstupují do svého prvního manželství bez sexuálních zkušeností.3 Podle Pavla (1Kor 6,12-20) se mezi dvěma lidmi, kteří spolu měli sexuální styk, přihodilo cosi nezávislého na jejich záměrech. Sexuální styk nás sjednocuje s druhým člověkem tak, že se navzájem prolneme a určitá část druhého zůstává v naší mysli i v naší zkušenosti s námi. „Pokud máte pouze jednoho partnera, jeho specifická osobnost a tělo s vámi zůstávají. Pokud je jich více, bude vás obklopovat dav bez jednotlivých tváří. Jestliže vstoupíte do manželství, budou i oni v určitém smyslu „spojeni“ s vaším partnerem. Váš partner o nich bude chtít vědět. Váš partner bude žít i s nimi, protože oni poznamenali vašeho ducha a vaše tělo.“4 Výzkumy v oblasti AIDS a viru HIV překvapivě dokázaly, že muž, který má sexuální styk se ženou, se dostává potenciálně do styku se všemi jejími předchozími sexuálními partnery.5 Samozřejmě to platí i naopak.

Podle Pavla se tedy člověk se sexuální zkušeností liší od toho, kdo sex nepoznal. Rovněž se ale nepochybně liší ten, kdo měl dva sexuální partnery od toho, který měl jen jednoho. A dále člověk, jehož sexuální zkušenost proběhla za správných okolností, tedy v manželství, bude ovlivněn jinak, než člověk, který měl sex za nesprávných okolností.6

Pro svobodné lidi je dobré, když nemají sexuální zkušenosti. Díky tomu mají možnost být zformováni svým manželem či manželkou. Jsou připraveni se pevně spojit s jiným člověkem. Člověk, který má sexuální zkušenost, již navázal a porušil nejméně jeden svazek. To mu ztěžuje navázání dalšího vztahu. Navíc ti, kteří měli v životě více než jednoho sexuálního partnera, budou mít vždy možnost srovnávat a porovnávat krásu těla a odlišnosti sexuálních technik.7 To může ohrožovat jeho pozdější spokojenost v manželském sexuálním soužití, protože se mu mohou vybavovat vzpomínky a může toužit po jiných zážitcích, než které prožívá se svým manželským partnerem. Člověk, který má svůj první sexuální styk až v manželství, není srovnávání schopen.

Boží zákaz předmanželského sexuální styku nemá za úkol stanovit, co je špatné, ale má chránit to, co je dobré – manželství. Jinak Pavel nepokládá sexuální touhy nutně za zlé. Lidem v manželství doporučuje tolik sexu, kolik chtějí, aby tak uspokojili svou touhu a zabránili spáchání hříchu. Podobně člověku, který má problémy se sebeovládáním, nedoporučuje modlitby a půst. Říká, že správným řešením je pro něj manželství.8

Před tím, než spolu dva lidé vstoupí do manželství, je třeba, aby se dobře poznali. Je nezbytně nutné, aby se daná dvojice přesvědčila, zda se k sobě hodí a zda spolu chtějí žít v manželství na celý život. Současný svět při vzájemném poznávání často považuje za nutné vyzkoušet si vhodnost i po stránce sexuální. Ve skutečnosti se ale právě z tohoto důvodu doporučuje předmanželská zdrženlivost. Sex zkresluje emoce. Zprostředkovává obecně zážitek vzájemného obšťastnění a probouzí dojem, že si partneři mají co dát a že se k sobě hodí. Přitom vzniká nebezpečí, že přehlédnou jiné podstatné oblasti, neboť jejich pozornost bude zaměřena na oblast sexuální. „Právě partneři, kteří si málo vyhovují, začínají předčasně se sexuálním soužitím. Zakrývají si tak skutečnost, že si v ostatních oblastech nemají mnoho co dát.“ 9  Naopak, když si partneři obecně lidsky dobře rozumí, mohou očekávat, že i v sexuálním vztahu v manželství budou prožívat harmonii a naplnění.10 „Základy sexuálního štěstí nebo neštěstí se nebudují v posteli, ale u oběda.“ 11

Z fyziologického hlediska určitě není nutné zkoušet, zda se k sobě partneři hodí. Pokud se u jednoho z nich nevyskytuje nějaká deformace pohlavních orgánů, budou se k sobě hodit vždycky. Pokud jde o psychickou přitažlivost, lze ji ověřit jinými projevy lásky a něžnosti. Snoubenci by také měli spolu o intimitě hovořit např. v předmanželském semináři. Navíc má-li dvojice dosáhnout šťastné zkušenosti tělesné lásky, musí si na sebe zvyknout. K tomu nelze dospět jedním nebo několika málo pokusy. Předmanželský sexuální styk nemůže navíc nemůže být smysluplným vyzkoušením sexuálního života v manželství, protože tam jsou jiné podmínky.

Cílem vzájemného poznávání musí být především slučitelnost vlastností charakterových, profesních, intelektuálních, náboženských zájmů a mravních postojů.12 Navíc dvojice může být zcela přesvědčena, že se vezmou, ale průzkumy ukazují, že od prvního ročníku střední školy do druhého ročníku vysoké školy prožívají mladí lidé průměrně pět „opravdových lásek“.13 Takováto láska není ještě zralá. Ve skutečnosti je velmi malá pravděpodobnost, že vztah mladistvých bude delší než jeden rok.14 Většina párů se domnívá, že jejich vztah je trvalý a že se brzy vezmou. Jenže, když přijdou těžkosti, zjistí, že jejich vztah není tak pevný, jak si mysleli. Nebo se jejich city změní a oni se rozhodou vztah ukončit.15 A není žádnou výjimkou, že i formálně zasnoubené dvojice se rozcházejí. 40-50% zasnoubení je zrušeno.16 Pokud tedy žena svolí k předmanželskému sexuálnímu styku, musí čelit skutečnosti, že nemusí skončit jako manželka muže, kterému podlehne.17

Tělesné spojení není pouze výrazem přítomné lásky, ale také zaslíbením věrnosti, proto může být skutečně naplněno jen ve vztahu, který se vnímá jako celoživotní.18  K tomu, aby spolu mohli být muž a žena naprosto šťastní, potřebují čas. Pod časovým tlakem se sexuální vztah může rozvinout jen nedostatečně. Všechna časová omezení jsou na překážku. Musí si být jisti jeden druhým a také svojí budoucností.19 Opravdové spojení dvou lidí bere do úvahy nejenom přítomnost, ale i budoucnost, a to nejen budoucnost společnou, ale i budoucnost druhého. Pohlavní styk je přirozeným projevem naprostého sebeodevzdání, vrcholem vztahu vzájemné lásky. 20

Když se dva lidé, kteří se jeden druhému plně odevzdali v rovině citové i v rovině tělesné, po nějakém čase rozcházejí, vždycky v nich po takto zpřetrhaném poutu zůstane hluboká rána. Po prožití opravdové erotické lásky se už nelze bezbolestně rozejít.21  A předmanželský sexuální styk je velmi často příčinou rozchodu.

Kromě toho, že je opakem toho, co si pro nás přeje Bůh, s sebou předmanželský sexuální styk přináší různá rizika. Studie ukazují, že páry, které spolu začaly sexuálně žít před manželstvím, se rozvádějí mnohem častěji než ty, které do manželství vstoupily bez této zkušenosti. U zasnoubených párů, které spolu mají pohlavní styk, je mnohem větší pravděpodobnost, že slib zruší. Jedním z důvodů je, že muž, který může svoje sexuální touhy ukojit mimo manželství, už manželství nepotřebuje.22

Dále může předmanželský sexuální život odvést pozornost od závažných problémů. Partneři, kteří spolu sexuálně žijí, mají tendenci unikat problémům „do postele“. Předmanželský sex nechává celé oblasti problémů až do svatby neřešené. Také snižuje schopnost rozlišit mezi opravdovou láskou a zamilovaností. Pokud spolu muž a žena začnou sexuálně žít, mohou spolu zůstat kvůli sexu, a ne proto, že by měli stejné zájmy, cíle a hodnoty. Studie naznačují, že sexuální vztah může partnery udržet pohromadě tři až pět let, ale ne déle.23

Předmanželský sexuální styk s sebou také přináší riziko, že špatné návyky, které při něm pár získá, se poté přenesou do manželství. Předmanželský sexuální život se totiž velice často odehrává v nevhodných podmínkách a je doprovázen strachem z prozrazení a z možnosti otěhotnění.24  Existuje značná možnost, že manželka bude mít později stále méně zájmu o sex. Muž je tím vždy  překvapen a zklamán, protože si myslel, že když svolí k sexu před svatbou, bude v manželství obzvlášť vášnivá a vstřícná. Pak se ale začne naplňovat úplně opačný stav. Jedním z pravděpodobných důvodů je potlačený pocit viny, který se potom projevuje omezenou sexuální touhou.25  Ženy mají často po styku s mužem pocit viny, že překročily své morální zásady. Čím je žena zbožnější, tím větší je pravděpodobnost, že bude po intimním zážitku cítit vinu a lítost. Pocit viny, strachu a ztráty sebeúcty narůstá s každým dalším předmanželským stykem. Existuje možnost, že žena bude mít tyto nepříjemné pocity už trvale spojené se sexuálním stykem jako takovým a bude to pociťovat i po svatbě.26

Předmanželský sexuální život může představovat také zdravotní riziko. Pro dívky to znamená zvýšené riziko rakoviny děložního hrdla. V době dospívání se celý pohlavní systém dívky stabilizuje, a je-li děložní čípek příliš brzy nebo příliš často vystaven spermatu, může dojít k nenormálnímu vývoji a později se na něm může objevit karcinom.27  U mužů se díky předmanželským sexuálním vztahům může objevit sexuální dysfunkce v podobě potíží s erekcí nebo předčasné ejakulace. Je to proto, že tito muži provozovali sexuální styk narychlo nebo v podmínkách, kdy se partneři báli prozrazení.28 Kromě toho je tu ještě nebezpečí nákazy pohlavně přenosnými chorobami.29 O těch bude pojednáno v další kapitole.

Předmanželský sexuální poměr přináší do vztahu ještě další rizika. Často je příčinou rozchodu nebo se člověk díky sexuálnímu vztahu může bezhlavě vrhnout do manželství s člověkem, který pro něj není vhodný. Také se uvádí, že manželství těch, kteří měli předmanželský sexuální styk, jsou převážně méně šťastná a s mnohem větší pravděpodobností skončí rozvodem.30 Bylo zjištěno, že v letech 1965 až 1985 měly panenské nevěsty menší pravděpodobnost, že se jejich manželství rozpadne rozchodem nebo rozvodem než ženy, které při sňatku nebyly panny. Páry, které byly před manželstvím sexuálně aktivní, se rozvádějí o 53% až 71% častěji než páry, které sexuálně aktivní nebyly.31

Jeden z důvodů, proč lidé s předmanželskými sexuálními zkušenostmi nejsou v manželství tolik šťastni, je ten, že se předmanželské sexuální zkušenosti v mysli stále vracejí.32 Lidé, kteří měli předmanželské sexuální vztahy, budou s větší pravděpodobností mít i mimomanželské sexuální vztahy. Průzkumy ukazují, že lidé, kteří měli předmanželský sexuální vztah, mají mimomanželské styky dvakrát častěji než lidé, kteří do manželství vstupují bez předchozích sexuálních zkušeností.

Když si to shrneme, milostný vztah je něco velmi dobrého, ale to neznamená, že si ho můžeme užívat kdykoli a jakkoli si vzpomeneme. Stejně jako všechny ostatní dobré dary, které nám Bůh dal, i milostný vztah může být zneužit.33 Na druhou stranu předmanželský sex může být příjemný. Jistě také častokrát příjemný je. Přesto je ale něčím, co má tendenci člověka víc zranit než mu prospět. Rizika musíme ovšem zvážit každý sám.

Pro náš křesťany to má ještě jednu nevýhodu. Předmanželský sexuální vztah narušuje náš vztah k Bohu. Je těžké dodržovat Bohem stanovené zásady jen v jedné oblasti života, když neposloucháme, co nám radí v oblasti druhé.34 Bůh chce pro nás to nejlepší, a tak nám radí, abychom počkali. Proč se spokojit s něčím méně hodnotným než s tím, co Bůh považuje za nejlepší a co přináší skutečné naplnění?


 Poznámky:
1  WITTSHIEBE, Charles. God invented sex. 1974, str. 190
2  KUBO, Sakae. Theology and Ethics of Sex. 1980, str. 53
3  STAFFORD, Tim. Sexuální chaos. 1996, str. 89
4 STAFFORD, Tim. Sexuální chaos. 1996, str. 89
5  ŘEHÁK, Tomáš. Sex: šlehačka na dortu. 2001, str. 18
6  STAFFORD, Tim. Sexuální chaos. 1996, str. 89
7  STAFFORD, Tim. Sexuální chaos. 1996, str. 90
8  STAFFORD, Tim. Sexuální chaos. 1996, str. 99
9  ROTTER, Hans. Sexualita a křesťanská morálka. 2003, str. 47-48
10  ROTTER, Hans. Sexualita a křesťanská morálka. 2003, str. 47-48
11  PESCHE, Karl-Heinz. Křesťanská etika. 1999, str. 399
12  PESCHE, Karl-Heinz. Křesťanská etika. 1999, str. 392
13  Burns, Jim. Hormony v harmonii, aneb jak nebýt sám sobě nepřítelem. 1996, str. 27
14  STAFFORD, Tim. Sexuální chaos. 1996, str. 92
15  STAFFORD, Tim. Sexuální chaos. 1996, str. 94
16  VAN PELTOVÁ, Nancy. Známost a namlouvání. 1997, str. 43
17  KUBO, Sakae. Theology and Ethics of Sex. 1980, str. 53
18  ROTTER, Hans. Sexualita a křesťanská morálka. 2003, str. 35
19  PESCHE, Karl-Heinz. Křesťanská etika. 1999, str. 391
20  PESCHE, Karl-Heinz. Křesťanská etika. 1999, str. 389
21  AUGUSTYN, Józef. Sexualita v našem životě. 1995, str. 136
22  VAN PELTOVÁ, Nancy. Známost a namlouvání. 1997, str. 155
23  VAN PELTOVÁ, Nancy. Známost a namlouvání. 1997, str. 156
24  VAN PELTOVÁ, Nancy. Známost a namlouvání. 1997, str. 156
25  WITTSHIEBE, Charles. God invented sex. 1974, str. 191
26  VAN PELTOVÁ, Nancy. Známost a namlouvání. 1997, str. 157
27  VAN PELTOVÁ, Nancy. Známost a namlouvání. 1997, str. 159
28  VAN PELTOVÁ, Nancy. Známost a namlouvání. 1997, str. 164
29 VAN PELTOVÁ, Nancy. Známost a namlouvání. 1997, str. 159
30  Burns, Jim. Hormony v harmonii, aneb jak nebýt sám sobě nepřítelem. 1996, str. 26-27
31 FINLEY, Mitsch. „Manželství" na zkoušku? http://snoubenci.acsczech.cz/
32  VAN PELTOVÁ, Nancy. Známost a namlouvání. 1997, str. 162
33  HARRIS, Joshua. My dva spolu. 2004, str. 35
34 VAN PELTOVÁ, Nancy. Známost a namlouvání. 1997, str. 166


Aktualizováno ( Úterý, 29 srpen 2006 )